Česká pirátská strana

Jít zpět

2 Konec hladu

Po desetiletích neustálého poklesu začal v roce 2015 počet lidí, kteří trpí hladem - měřeno výskytem podvýživy -, opět pomalu stoupat. Aktuální odhady ukazují, že téměř 690 milionů lidí trpí hladem, což představuje 8,9 % světové populace - za jeden rok se počet lidí zvýšil o 10 milionů a za pět let o téměř 60 milionů.

Svět není na dobré cestě k dosažení nulového hladu do roku 2030. Pokud budou současné trendy pokračovat, počet lidí postižených hladem by do roku 2030 překročil 840 milionů.

Podle Světového potravinového programu 135 milionů lidí trpí akutním hladem, a to především v důsledku konfliktů způsobených člověkem, klimatických změn a hospodářského poklesu. Pandemie COVID-19 by nyní mohla toto číslo zdvojnásobit, takže do konce roku 2020 bude akutním hladem ohroženo dalších 130 milionů lidí.

Vzhledem k tomu, že více než čtvrt miliardy lidí se může ocitnout na pokraji hladomoru, je třeba urychleně přijmout opatření k zajištění potravinové a humanitární pomoci v nejohroženějších regionech.

Současně, pokud chceme nasytit více než 690 milionů lidí, kteří dnes trpí hladem - a dalších 2 miliard lidí na světě do roku 2050 -, je zapotřebí zásadní změna globálního potravinového a zemědělského systému. Zvýšení zemědělské produktivity a udržitelná produkce potravin jsou zásadní pro zmírnění nebezpečí hladu.

Nejaktivnější návrhy

V současné době nejsou k dispozici žádné návrhy

Nejaktivnější debaty

Právě teď neprobíhají žádné debaty

Otevřené procesy

V současné době nejsou k dispozici žádné otevřené procesy
2.1
Do roku 2030 vymýtit hlad a zajistit přístup všem lidem, zejména chudým a ohroženým, včetně malých dětí, k bezpečné, výživné a dostačující stravě po celý rok.
2.2
Do roku 2030 odstranit všechny formy podvýživy a do roku 2025 dosáhnout mezinárodně dohodnutých cílů ohledně zakrnění a hubnutí dětí mladších pěti let a vyřešit výživové potřeby dospívajících dívek, těhotných a kojících žen a starších osob.
2.3
Do roku 2030 zdvojnásobit zemědělskou produktivitu a příjmy malých zemědělců – zejména žen, původních obyvatel, rodinných farmářů, pastevců a rybářů – pomocí zajištění bezpečného a rovného přístupu k půdě, dalším výrobním zdrojům a vstupům, znalostem, finančním službám, trhům a vytvářením příležitostí k vytváření přidané hodnoty a přístupu k zaměstnání v nezemědělském sektoru.
2.4
Do roku 2030 zajistit/zavést systémy udržitelné výroby potravin a zavést odolné zemědělské postupy, které zvýší produktivitu a výrobu a pomohou zachovat ekosystémy posilující schopnosti půdy přizpůsobit se klimatické změně, extrémnímu počasí, suchu, záplavám a dalším pohromám, a které postupně zlepší kvalitu půdy.
2.5
Do roku 2020 zajistit zachování genetické rozmanitosti osiv, pěstovaných plodin, hospodářských a domácích zvířat a jejich divoce žijících příbuzných druhů, mimo jiné pomocí správně spravovaných a diverzifikovaných semenných a rostlinných bank na národní, regionální i mezinárodní úrovni a zajistit přístup ke spravedlivému sdílení přínosů z využívání genetických zdrojů a tradičních poznatků, v souladu s mezinárodními dohodami.
2.A
Zvýšit investice, mimo jiné i prostřednictvím posílené mezinárodní spolupráce, do venkovské infrastruktury, zemědělského výzkumu a nadstavbových služeb, vývoje technologií a genových bank zvířat a rostlin za účelem zlepšení zemědělských výrobních kapacit v rozvojových zemích, zejména v těch nejméně rozvinutých.
2.B
Napravit a předcházet obchodním omezením a pokřivením na světových zemědělských trzích, mimo jiné prostřednictvím souběžného odstranění všech forem dotací na vývoz a dalších opatření s obdobným účinkem, v souladu s mandátem rozvojového kola v Dauhá.
2.C
Přijmout opatření k zajištění řádného fungování trhu potravinářských komodit a jejich derivátů a usnadnit včasný přístup k informacím o trhu, včetně informací o potravinových rezervách, s cílem přispět k omezení extrémní volatility cen potravin.
Tento cíl nemá žádné místní záměry